Vše o meditaci
První nevýhodou myšlení je, že myšlení není nikdy tvořivé. Myšlení vždy spojuje už známé, různě to kombinuje, ale pokud myslíme, nemůžeme nalézt nic nového. Nové nacházíme až tehdy, když přestaneme myslet. V mysli rozebíráme nějaký problém, zkoušíme to všelijak, intenzivně se problémem zabýváme, ale řešení nám uniká.
S hlavou plnou problémů jdeme spát, usneme, nemyslíme - a ráno
najednou víme řešení. Odkud se vzalo? Nevymysleli jsme si ho. Přišlo ze
sféry, která nebyla myšlením. Určitě se něco podobného stalo každému z
vás. Už lidová moudrost říká : Ráno je moudřejší večera.
Večer si
myslím, že má situace je zoufalá, a ráno se mi uleví. Najednou znám
východisko. Žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří.
Jsou to staré
známé věci. A přece jsou v této spojitosti pro někoho z nás nové.
Myšlením můžeme zformulovat stvořené tak, abychom si to definitivně
ujasnili a byli schopni o tom hovořit. Ale myšlením nemůžeme nic nového
vytvořit. Jednoduše to nejde.
Druhou nevýhodou myšlení je to, že je
vždy znakem toho, že máme problém. Vždy. I tehdy, když si myslíme: Jak
jsem šťastný, že to dobře dopadlo!
Už samotná tato myšlenka v sobě
obsahuje obavu: Mohlo to dopadnout i špatně.
A další: Co když to
příště dobře nedopadne?!
Jestliže něco dopadlo dobře a my na to
nemyslíme, nemáme problém. (Pozn. NV: Na toto přišla dívka Karolína, když pozorovala svého králíka; viz blog - sem dej odkaz) - Pocítili jste intuitivně alespoň na chvíli,
že až zde problesklo skutečné štěstí? Ničím nepodmíněné, nekonečné a
dokonalé? Myšlenková formulace nepřeje projevu takového štěstí. Proto je
myšlení vždy příznakem toho, že máme nějaký problém.
Protože myšlení není nikdy tvořivé a vždy s sebou nese jen problémy, vyplatí se umět vědomě nemyslet.